Folkestone: Cesta za uměním a svobodou

S červenými fleky na těle (myslela jsem si, že to je jen alergie) jsem se vydala na kopec, na jehož vrcholu se mi naskytl krásný výhled na Dover a hrad. Ve městě bych bydlet nechtěla, ale okolní příroda mi vyrazila dech. Mohla bych se v ní procházet celé dny a stejně by mě to neomrzelo. Upjatě jsem se dívala na cestu, která měla vést do Folkestonu a v hlavě si počítala, jak dlouho mi cesta potrvá. Nechápu, proč pořád něco počítám, když každou chvíli sedím nebo fotím. Když mi google maps ukáže 1 h 58 minut, já si můžu čas rovnou zdvojnásobit. Jednoduše si krásné okamžiky užívám a všechno mi tak dlouho trvá.

Cesta vedla podél bílých útesů, nad kterými se stahovala mračna. Stará dobrá Anglie. Nikdy nevíte, kdy začne pršet. Naštěstí jen příroda vyhrožovala a nepadla ani kapka. Přede mnou stál velký kopec (z fotografie to ani tak nevypadá) a já se tak pořádně zadýchala než jsem se dostala na samotný vrchol. Zvládla jsem to a uvnitř sebe cítila, jak mě zaplňuje radost a štěstí. Nepotkala jsem ani jednoho člověka a okolo mě byly jen ovce a koně. Nevěděla jsem, co dříve fotit a kam se dívat.




Dívala jsem se do dáli a v hlavě si říkala, jak je to ještě daleko? Byla to pěkná dálka. Cesta mi však ubíhala a já se najednou vyskytla na pláni, na které stál pomník ve tvaru člověka - letce a za ním budova... ,,Kam jsem se to zase dostala?" Na okraji města Folkestone stojí památník se stěnou nesoucí jména letců z druhé světové války. A jakým překvapením pro mě bylo, že 88 letců pocházelo z Československa. Úloha československých letců zůstala významná až do konce války a neustále se to připomíná. Jen nevím, nevím,  jaké to bude s příchodem nové generace Britů... Uvidíme časem.



Musela jsem se pokračovat dále, jelikož jsem věděla, že hodinu ještě tak půjdu než se dostanu do města. Cestou jsem potkávala už lidi, což nasvědčovalo tomu, že jsem už v okrajové části města. Nebyla bych to já, abych nešla zas někudy, kudy nemám, ale výhledy mi za to stály... i za cenu... že mě odnese vítr. Od určité chvíle mi přijde, že vyhledávám nebezpečné situace a že se chci postavit svému strachu. Jako dítě jsem milovala výšky a ráda lezla na stromy. ,,Malá" jsem pořád, jelikož i dnes mě uvidíte na stromě... Kamarád mi říká, že jsem jak divoká z Hra o trůny. Kéž by... Mám strach z výšek, nevěřím starým mostům a i rozhlednám. Snad se to změní brzy.
Po hodině (dvou...) jsem se dostala do Folkestonu. Vždy mám radost jako malé dítě, které se dostane do zoo a vidí zvířátka. ,,A mami, opice... jéé a tam slon." Já jsem tak stejně nadšená a prohlížím si město z pohledu dítěte. Co je barevné, to mě nejvíce přitahuje a pokud je to roztomilé, tak tam zůstávám delší dobu.


Folkestone is an art school. Ulice křiklavě barevných baráčků vám vykouzlí úsměv na tváři (v horším případě vás rozbolí hlava z těch barev). V každém domě se nachází kreativní obchod - s knihami, s uměním, s roztomilými věcmi, co my ženy tak milujeme... Někteří umělci právě v umění vidí svobodu, kdy se můžou vyjádřit a vytvářet, co nosí ve svých srdcí a myšlenkách. Pokud holdujete umění a nebo jste umělcem, tak Folkestone velmi doporučuji. Určitě načerpáte inspiraci ;)
Už jste viděli hospodu v kostele? Jedna pěkná je právě ve Folkestonu a velmi dobře se tam i vaří. Já si za £ 4,5 pochutnala na jacket potato a zapila oběd pomerančovým džusem. Za dětské menu £ 3,5 (hot dog s hranulkami, jablečný džus, banán).


Na děti se nezapomíná a jsou zde vyhraněná místa pro ně. Takový menší dětský svět zakotvený v ,,džungli" s liány, obřími pavučinami, hrady a skluzavkami. Angličané vědí, jak své děti utahat a taková hřiště a atrakce, co mají v Anglii, mi chybí u nás v Čechách. Já pravděpodobně stejně budu chodit s dětmi do lesa... :)

Folkestone mě velice překvapil a bude dalším městem, kam se budu ráda vracet. Ještě jsem všechno neviděla a určitě mi něco i uniklo. Na cestě jsem se cítila tak svobodná a svá. Nechtělo se mi ani domů. Přála jsem si jít dát a objevovat nová města, místa a narazit na další překvapení. Od toho asi cestování je... Jít dál, ale též vědět, že se máte kam vrátit a pak už je jen na vás, co si vyberete. Do hnízda - do světa?? :)



Share:

0 Comments

Děkuji moc za váš komentář :)